This is alternative content.

Vítání jara - Želešice (25.3.2011)

     Toho dne jsme mimo jiné měli možnost otestovat brněnský dopravní integrovaný systém. Nutno přiznat, že obstál velmi dobře. Bez problémů jsme se dopravili za hranice města, přes Modřice až do Želešic. Dokonce i Táňa si pochvalovala dobré spojení ze Sokolnic.
     Na sladkosti místní cukrárny jsme se asi všichni těšili a naše očekávání byla také naplněna. Za rozumné ceny úžasná nabídka, bohatý výběr!
     Netušili jsme však nic o připravovaném občerstvení ze zdrojů rodiny Mikoláškovy. Naše milá paní Jindřiška nás očekávala v "klubové místnosti", nebo možná spíš v útulném vinném sklípku. Z krbu stoupalo příjemné teplo pod klenbu stylového sklepa. Po vřelém přivítání jsme pogratulovali naší hostitelce k nedávným narozeninám, seznámili se s dalšími členy rodiny a přijali pozvání k upraveným stolům.
     Její panenky Barbie v historických kostýmech už z klubových setkání známe. Tady byla pro změnu vystavena kolekce háčkovaných a pletených figurek. V několika místech pak malé expozice s loutkami z různých pohádek. To vše vytvořila paní Jindřiška pro radost nejen svých dětí, ale i dětí z mateřské školky, kde pracovala.
     Průvodcem a autorem programu byl syn David. Nejprve představil vnuka Šimona (hra na flétnu) s maminkou (kytara), kteří zahráli svoji společnou skladbu. Paní Jindřiška recitovala báseň "Má mě rád", kterou již také známe z klubu. A je to právě ta, kterou si vybral a zhudebnil spolu se dvěma dalšími Jiří Látal. Asi se líbila již před léty příteli rodiny, kdy poprvé dostala svoji hudební podobu. Zazpívala nám ji sestra Zuzana s vlastním doprovodem na kytaru. Z knihy "Literární toulky Moravou" nám David přečetl úryvek o Petru Bezručovi, následovaly opět básně paní Jindřišky, tentokrát o Vysočině.
     Ten nejzajímavější zážitek však teprve přišel. K nedávným "kulatinám" nechali Mikoláškovi mamince natočit životopisný film "Na milované Vysočině". Snímek o ne vždy lehkém životě, seznámení se s manželem, lásce k profesi… Vše spojovala jediná linie – láska, pochopení a vynikající rodinná pospolitost. Najednou jsme měli pocit, že i my k této krásné rodině patříme, že jsme kousek lásky dostali darem a snad ne jen na jedno odpoledne.
     Pohádku "O čaroději a princezně na inzerát" ještě sehrála vnučka paní Jindřišky, jak jinak, než s verši autorky.
     Neúprosný čas vybízel k odchodu na autobus do Brna, jako poděkování jsme společně zazpívali a trochu i zatančili oblíbenou píseň paní Jindřišky "Červený šátečku" a nastalo lučení.
     Určitě přijedeme rádi znovu, na výstavu květin o mariánských slavnostech, nebo partičku pétanque na venkovní zahrádce, na vynikající zákusky, relaxaci a potěšení.

Hodně zdraví a rodinné pohody, Mikoláškovi. Byli jsme s vámi všemi rádi, děkujeme

                                                                                           vernerova_podpis
                                                                           Mgr. Eva Vernerová, předsedkyně PKB